Příběh Filipa

Filip

Filip byl před nemocí normální 18letý kluk, studoval třetím rokem gymnázium. Bavily ho hry na počítači a rád trávil čas s kamarády a spolužáky. Na podzim 2022 začal Filip trpět občasnými bolestmi hlavy a nevolností. Obvodní lékař jej vyslal za specialisty, aby se zjistil původ bolesti. Po vyloučení „obvyklých“ příčin dostal Filip žádanku na neurologické vyšetření, k tomu už ale nedošlo.

Pár dnů před Vánoci se Filipovi udělalo špatně, trpěl příznaky podobnými mrtvici – znecitlivění a třes levé poloviny těla, špatná artikulace. Tatínek ho odvezl do nemocnice v Litoměřicích, kde Filipa přijali na pozorování. Ještě odpoledne se ale Filipův stav zhoršil, upadl do bezvědomí, lékaři měli podezření na krvácení do mozku. Filip byl okamžitě převezen do nemocnice v Ústí nad Labem, kde byl v noci operován - lékaři uvolnili tlak v hlavě způsobený krvácením do mozku a Filip byl uveden do umělého spánku. V Ústí nad Labem byla Filipovi provedena magnetická rezonance a druhý den byla rodičům sdělena šokující diagnóza – nádor na mozku.

“Filip nemusel šest týdnů radioterapie a chemoterapie trávit v nemocničním pokoji, mohl být v pohodlí a soukromí.”

V tuto chvíli byla naprosto klíčová přítomnost jeho rodičů. Tatínek s maminkou byli přes den u Filipa oba a v noci jeden zůstal spát s Filipem na oddělení a druhý si mohl odpočinout v Domě Ronalda McDonalda přímo v areálu FN Motol. O existenci Domu Ronalda McDonalda se rodiče dozvěděli na oddělení hematoonkologie.

Díky ubytování v Domě mohli být rodiče s Filipem 24 hodin denně. V Domě našli zázemí, mohli si zde odpočinout, ale i vyprat a uvařit. Filip byl několik týdnů krmen pouze sondou, když pak mohl přijímat normální potravu, nebyl odkázán jen na nemocniční stravu - v Domě mu maminka mohla připravit jeho oblíbená jídla. Filipa brali rodiče do Domu nejprve dvakrát na víkend a když pobyt v Domě zvládl bez problémů, tak se zde ubytovali všichni společně.

Filip nemusel šest týdnů radioterapie a chemoterapie trávit v nemocničním pokoji, mohl být v pohodlí a soukromí. Pouze každý den docházel do ozařoven, na kontrolu na oddělení onkologie, na fyzioterapii a ergoterapii. V Domě si také v bezpečném prostředí rodina vyzkoušela, jak to budou zvládat v domácím prostředí a jaké případné úpravy by bylo potřeba udělat doma. Když o čase stráveném ve FN Motol mluví rodina s přáteli, blízkými a kolegy, vždy znovu opakují, jak klíčovou pomocí pro ně byla existence Domu Ronalda McDonalda.